Jdi na obsah Jdi na menu

Příběh čtvrtý - zimní příprava

20. 1. 2013

Zima je období, které většina jezdců nenávidí, zatímco většina koní ho miluje. Zákonitě tak dochází ke konfliktům, dokonce i u jindy spořádáných dvojic...

Jezdci na Vysočině se dělí na tři skupiny. Ti co v zimě nedělají, ti co dělají a ti co dělají, že dělají. Osobně se počítám do třetího lotu.

Ti co nedělají pustí koně v listopadu do výběhu s balíkem sena, na Štědrý den mu donesou pamlsky, a v dubnu na to "vlítnou".

Ti co dělají musí koně oholit, dekovat, krmit drahým žrádlem a dojíždět do haly. Často se v zimě zraní, nebo to přepálí a mají po sezoně. 

Já se snažím koně udržet pojízdného, ale neposrat se z toho. Holit zvíře kvůli dvěma zimním soustředěním mi přijde zbytečné. Takže mám nasrstěného medvěda, který ladí kondici v terénu jen tak aby se nazpotil, hlavu zaměstnává na pískové jízdárně (když mráz dovolí) a skáče pro radost na sněhu.

Když píšu pro radost, nebuď naivní a nemysli pro radost jezdce!!! Radost z toho má výhradně kůň. On totiž nemusí do stáje ráno, kdy je největší zima ( a taky světlo), nemusí páčit zamrzlé stojany, hledat v závějích kavalety a všechno to tahat zmrzlýma rukama v mokrých rukavicích na nějaké sjízdné místo. On na sobě nemá pět neustále někde vylézajících vrstev termoprádla, neteče mu sopel až na bradu a neřeší háky přimrzlé k prstům. Kůň to celý nemusí stavět, když to ukopne. Nemusí nasedat a slézat aby mu vylezla další vrstva oblečení. Kůň jen kluše ve svém dokonalém izolačním kožíšku, kulí oči na sněhové bubáky, frká a zkouší trpělivost svého zmrzlého jezdce. Kůň netuší, že mě po ježdění čeká proces vysvlékání zmrzlého zadku ze zmrzlých rajtek, zimnice v autě a pití několika litrů čaje. Kůň může milovat zimu.

A jezdec musí milovat koně...aby se na to v lednu jednoduše nevybodnul.

305029_586028228081271_1942700569_n.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

zima

(Martinka @ Tara, 20. 1. 2013 20:53)

Díky za komentář. Já už taky zimu nehrotím jako dřív (mladá a odhodlaná). Na zmoklého koně nelezu, ve vánici čtu Palmanna a jezdím tak aby se ani jedna nezpotila. Nicméně skákání na snhu má své kouzlo.PS: fotky dodám.

Zimní trénink

(Lucie, 20. 1. 2013 17:48)

A to já bych se na to úspěšně ještě vybodla :)) My na soustředění nejezdíme, protože jsou daleko, takže první závody v nedohlednu. Pouze udržujeme koně pojízdného a spokojeného. V únoru začne slízat sníh, teploty k nule nic nepokazí, stojany přestanou přimrzat k prstům. Protože v tomhle počasí (Popelka by jásala nad romantikou, ovšem jezdec je zmrzlej jako sobolí tamto) je i rozepnutí podbřišáku nadlidskej výkon. Takže nemá smysl se přemáhat - klacky nemaj nožičky, však oni nikam neutečou :) Tréninku zdar, Vysočině obvzlášť.